Bible

1 I vyskytl se jeden muž z Rámáthajim-cófím, z pohoří Efrájimova, a jeho jméno Elkáná, syn Jerócháma, syna Elíhúa, syna Tóchúa, syna Cúfova, Efráthí; 2 ten měl dvě ženy, jméno jedné Channá a jméno druhé Peninná, a Peninně se do stalo dítek, Channá však dítek neměla. 3 A onen muž od roku k roku vystupoval ke klanění a k obětování Hospodinu zástupů v Šíle, a tam byli dva synové Élího, Chofní a Pinchás, kněží Hospodinovi; 4 a v den, kdy Elkáná obětoval, se stávalo, že dával Peninně a všem jejím synům a všem jejím dcerám podíly, 5 Channě pak dával jeden dvojnásobný podíl, neboť Channu miloval, a le Hospodin byl uzavřel její dělohu 6 a její sokyně ji také ustavičně dráždila s úmyslem rozčilovat ji, proto že Hospodin byl její dělohu veskrze uzavřel. 7 A když tak činíval rok po roce, za každého jejího vystupování v dům Hospodinův ji tak dráždívala, takže plakávala a nejídala; 8 a Elkáná, její muž, jí říkával: Channo, proč pláčeš a proč nejíš a proč je rmouceno tvé srdce? Zda ti ne jsem já lepší než deset synů? 9 A Channá po pojedení v Šíle a po popití povstala (a Élí, kněz, seděl na židli při veřeji Hospodinova chrámu); 10 a ona byla za hořk l á v duši, i jala se modlit k Hospodinu a usedavě se rozplakala, 11 a slíbila slib, takže řekla: Hospodine zástupů, jestliže chceš vpravdě pohledět na strast své služebnice a připomenout si mě a nebudeš zapomínat své služebnice a chceš dát své služebnici símě mužského pohlaví, pak je na všechny dni jeho života chci dát Hospodinu a na jeho hlavu nebude vystupovat břitva. 12 A když ve svém modlení před tváří Hospodinovou dlouho setrvávala, stalo se, že si Élí všímal jejích úst; 13 a Channá - ona mluvila svým srdcem, jen její rty se zachvívaly, jejího hlasu však nebylo slyšet a Élí ji považoval za opilou; 14 a řekl k ní Élí: Až dokdy se budeš opíjet? Odvrhni od sebe své víno! 15 A Channá odpověděla a řekla: Ne, můj pane, já jsem žena duchem těžce trpící a vína a ni nic opojného jsem nepila, nýbrž jsem svou duši vylila před tvář Hospodinovu. 16 Kéž svou služebnici nepřirovnáváš k ničemnici, neboť jsem až doposud mluvila z mnohé své ustaranosti a svého žalu. 17 A Élí odpověděl a řekl: Jdi v pokoji a kéž Isráélův Bůh dává, co si s od něho svou žádostí vyžadovala. 18 I řekla: Kéž tvá služka nachází v tvých očích přízeň! A odešla ta žena svou cestou a pojedla, a neměla již svou tvář. 19 A za jitra časně vstali a před tváří Hospodinovou se poklonili a vrátili se a přišli do svého domu do Rámy. A Elkáná poznal Channu, svou ženu, a Hospodin si ji připomněl, 20 a při skončení dní, co Channá otěhotněla, se stalo, že porodila syna a jeho jméno nazvala Samúél; neboť, řekla, jsem ho od Hospodina vyžádala. 21 A ten muž, Elkáná, vystoupil, i všechen jeho dům, obětovat Hospodinu výroční oběť i svůj slib. 22 Channá však nevystoupila, nýbrž řekla svému muži: Až bude ten hoch moci být odstaven; pak ho chci uvést, a ť se ukáže před tváří Hospodinovou a zůstane tam navždy. 23 A Elkáná, její muž, jí řekl: Učiň, co bude dobré v tvých očích, zůstaň, než ho odstavíš, kéž jen Hospodin ráčí potvrdit své slovo. Žena tedy zůstala a kojila svého syna, než ho odstavila; 24 a jak ho odstavila, vzala ho s sebou vzhůru s třemi býky a jednou éfou hrubé mouky a měchem vína a uvedla ho v dům Hospodinův v Šíle; a ten hoch byl ještě hochem. 25 A ty býky porazili a hocha uvedli k Élímu; 26 i řekla: Prosím, můj pane, jako že je živa tvá duše, můj pane, já jsem ta žena, jež se postavila zde u tebe k modlení k Hospodinu. 27 Za tohoto hocha jsem se modlila a Hospodin mi dal, co jsem si svou žádostí od něho vyžadovala; 28 i já jsem ho tedy půjčila Hospodinu - po všechny dni, co on bude živ, bude vypůjčený Hospodinem.